Pojištění občanské odpovědnosti
Pojištění občanské odpovědnosti je jedním z nejdůležitějších a zároveň nejopomíjenějších pojistných produktů v portfoliích klientů. Dnes se pokusíme přiblížit základní principy tohoto pojištění spotřebitelům a zároveň upozornit na nejčastější omyly a časté výluky tohoto pojištění.
Mezi laickou veřejností se pro pojištění vžilo označení „pojistka na blbost“. Což do značné míry vystihuje pravý význam tohoto pojištění. Předpokladem získání pojistného plnění je totiž kromě vzniku újmy také porušení právní povinnosti a zavinění pojištěného. A právě u otázky porušení povinnosti a zavinění panuje u klientů nejvíce nejasností. Praxe ukazuje, že mnoho klientů tento základní princip nechápe a domnívá se, že podmínkou pro výplatu pojistného plnění je vznik újmy, pokud možno bez jejich zavinění.
Typicky může jít o situaci, kdy matka neuhlídá svého čtyřletého syna při nákupu v obchodním centru a ten způsobí na elektronice vystavené v prodejně nějakou škodu. Matka pojistnou událost nahlásí tak, že pojišťovně tvrdí, že svého syna hlídala, ale on stejně škodu způsobil. Matka se bojí přiznat, že zanedbala dozor nad svým synem, přestože tomu tak bylo. Výsledkem je neplnění pojišťovny. Kdyby zavinění nepopírala, pojišťovna by takovou škodu standardně uhradila.
Popis vzniku újmy nemusí být vždy úplně jednoduchý, ale pro plnění od pojišťovny je často zásadní. U složitějších případů nedoporučujeme popisovat konkrétní porušení povinnosti a předjímat nárok na plnění. Místo toho raději popište jednoduše, co se stalo. Zjištění porušení povinností a zavinění bude předmětem dalšího šetření. V praxi se setkáváme s případy, kdy se klienti poradců přiznali k porušení povinností, které buď vůbec neporušili a chyběl prvek zavinění – často se jedná například o vodovodní škody. Vytopení sousedů může způsobit i špatná práce instalatéra. V takovém případě nevznikne nárok na plnění z pojistky na blbost, ale ani povinnost pojištěného platit vzniklou újmu.
Pojištění občanské odpovědnosti je někdy vnímáno jako povinné ručení pro běžný život. Velmi zjednodušeně se to tak dá skutečně říct. Celá řada klientů díky tomu pochopí smysl pojištění a sjedná si ho, což je velmi pozitivní. Proti povinnému ručení je zde však několik zásadních rozdílů, které musejí poradci klientovi umět jednoduše vysvětlit.
Poškození nemají u pojištění občanské odpovědnosti nárok přímo proti pojišťovně, ale výhradně proti viníkovi. A je pouze na viníkovi, zda do řešení nároků pojišťovnu zapojí, nebo ne. Jsou známy případy, kdy viník byl zcela nekomunikativní, a přestože by nárok na pojistné plnění vznikl, pojišťovna neplnila, protože nárok u ní nebyl uplatněn viníkem. Jediným řešením je žaloba na viníka. Toto se u povinného ručení stát nemůže, jelikož poškozený má kromě nároku na náhradu újmy proti viníkovi, rovněž přímý nárok na pojistné plnění od pojišťovny viníka. Bohužel tento princip platí výhradně u povinného ručení. Všechny ostatní pojištění odpovědnosti mají stejný režim jako pojištění občanské odpovědnosti.
Pojistka na blbost má standardně výrazně nižší limity než povinné ručení, přestože může vzniknout újma v řádu desítek milionů. Typicky při zranění při lyžování na sjezdovce nebo jiném sportu nebo právě z odpovědnosti rodičů za újmu způsobenou jejich dětmi. U povinného ručení je minimální zákonný limit 35 mil. Kč. U pojištění občanské odpovědnosti žádný dolní limit neexistuje. Pojistné částky by neměly u odpovědnosti za újmu na zdraví být nižší než 10 mil. Kč.
Další články a zajímavosti